Vyza velká (Huso huso)

Vyza velká (Huso huso)


  • vyza velká je také známa jako Huso huso (lat.), Beluga, Great Sturgeon (angl.) či Hausen (něm.)

Vyza velká je majestátním kouskem. Stává se dominantou každého jezírka, nádrže či revíru. A to svou velikostí a nepřehlédnutelným zjevem. Každého přihlížejícího okamžitě upoutá její obrovská tlama a mohutné tělo s řadami kostěných štítů.

Objednat vyzu velkou!

Vyza velká: základní vlastnosti a typické znaky

  • délka: průměrná 150 – 300 cm; max. 500 cm
  • hmotnost: průměrná 30 – 200 kg; max. 1000 kg

Vyza velká je největší jeseterovitá ryba vůbec. Občas bývá považována za největší sladkovodní rybu, ale toto označení je zavádějící, protože vyza není čistě sladkovodní rybou. Střídá mořské i sladkovodní prostředí, často se pohybuje v brakických vodách. Nicméně patří k největším známým rybám, a to jak sladkovodním, tak mořským.

Vzhledem k dravčí povaze vyze velké se pro zahradní jezírka a umělé nádrže hodí spíše menší a mladší jedinci. Vzhledem k rozměrům a nárokům na pohyb jsou vhodná spíše větší jezírka (od 20 m³ výše).

Vzhled vyzy velké

Od ostatních jeseterovitých ryb se vyza velká liší obrovským ústním otvorem přes celou šíři hlavy.

Vyza velká má špičatou hlavu s ostrým, krátkým a širokým chrupavčitým rypcem. Před ústy jsou čtyři dolu visící vousky. Tělo vyzy je silné a robustní, jeho zbarvení je tmavohnědé a břiše bílé. Boky jsou holé, šupiny chybí. Na bocích jsou tři řady kostěných štítků: na hřbetě (cca 10 – 16 štítků), na úrovni postranní čáry (37 – 52) a na břiše (8 – 13). Ocasní ploutev je atypicky asymetrická: horní lalok je mnohem delší než lalok spodní.

Krmení vyzy velké

Vyza velká je dravec a všežravec. Potravou vyzy velké se v průběhu růstu stávají bezobratlí, hmyz, některé druhy korýšů, menší ryby a ryby. V dospělosti vyza dokáže svou obrovskou tlamou nabrat několik kilogramů ryb najednou.

V jezírkách a umělých nádržích vyza velmi dobře přijímá krmivo pro jesetery.

Vyza velká ve volné přírodě

Často se pohybuje brakických vodách, v mělkých oblastech moří (Kaspickém, Černém, Azovském a Jaderském) – především v blízkosti ústí velkých řek. Střídá jak mořské, tak sladkovodní prostředí – ke tření táhne do přítoků těchto řek. V řekách samých se zdržuje hluboko v proudnici.

Vyzy velké pohlavně dospívají mezi 12. – 14. rokem (samci) a 16. – 22. rokem (samice). Vyzy táhnou k výtěru do vysoko položených míst toku řeky. Ke tření dochází hlubokých proudech se štěrkovým dnem v intervalu 5 let. Vyza se vyznačuje obrovským počtem jiker, které dosahují až 20 procent hmotnosti (i přes 100 kg). Množství jiker se odhaduje na 360 000 až 7 700 000 kusů.

V České republice se vyza velká ve volné přírodě nevyskytuje. Dříve ojedinělé kusy pronikaly do toku dolní Moravy. Její mizivý výskyt zapříčinil lov kvůli kaviáru, masu a stavění přehrad. Pro pokusné účely je chováno generační hejno v Mydlovarech u Českých Budějovic. V přírodě byly zaznamenány životaschopné populace vyzy velké na řekách Ural a Volha.

Růst vyzy velké

Vyza velká se dožívá i velmi vysokého věku (100 let). Určení stáří velkých a starých ryb je velmi problematické. Je zapsáno, že samice z Kaspického moře s délkou 4,9 m vážila 1004 kg a její věk byl 91 – 101 let. Máme také záznamy o samci z téže lokality, který měl délku 4 m, vážil 725 kg a jeho věk byl 107 – 118 let.

Vyza vykazuje velmi rychlý růst, což můžeme posoudit se záznamů z Azovského moře, kdy desetiletá vyza měřila 166 cm a dvacetiletá 214 cm.

Objednat vyzu velkou!


Barevné a tvarové variace vyzy velké

Vyza velká patří k největším jeseterům