Sumec zlatý (Silurus glanis gold)

• sumec zlatý je také znám jako Silurus glanis gold (lat.), Wels, European Catfish (angl.) či Wels, Waller (něm.)

Sumec zlatý je barevnou variantou sumce velkého. Je vhodný k samostatnému chování, ve speciálně umístěných nádržích, které vyhovují jeho světloplachosti. V zahradním jezírku je vhodné mu zařídit úkryt a počítat s jeho dravostí.

Při umístění k ostatním rybkám bude větší sumec zlatý následovat svůj dravčí apetit a výrazně zredukuje populaci rybiček v jezírku. Ostatně k tomuto účelu bývá i běžně využíván. Při přemnožení některých drobných rybek (např. karásků) zasáhne jako zdravotní policie jezírka.

Objednat sumce zlaté!

Sumec zlatý: základní vlastnosti a typické znaky

• délka: průměrná 80 – 160 cm; max. 300 cm
• hmotnost: průměrná 8 – 30 kg; max. kol 100 kg

Vzhled sumce zlatého

Sumec zlatý má dlouhé, protáhlé tělo, které pokrývá slizká kůže bez šupin. Velká tlama má celkem šest vousů: jeden pár velkých, chrupavčitých vousů v horní čelisti a dva páry kratších vousů v dolní čelisti. V těchto vousech jsou jednak chuťové buňky sumce, jednak mu slouží coby obecné chemoreceptory. Vysoká taktilní a chemická citlivost těchto vousků nahrazuje sumci nedostatečně vyvinutý zrak. Tlama má ozubenou horní i spodní čelist. A tyto čelisti jsou velmi silné, plné drobných zubů směřujících dovnitř tlamy. Ploutev na hřbetu je drobná, nemá tvrdé paprsky. Dlouhá řitní ploutev je široká a ocasní ploutev zaokrouhlená.

Sumec zlatý se od olivově zeleného sumce velkého liší především svou barvou. Zlatožluté zbarvení se krásně projevuje po celém těle včetně hlavy, bez nezdravě vypadajícího blednutí typického pro albinovité varianty jiných ryb. Barevná variace je přitom stabilní – dědí ji 100 % potomků. Zlatá varianta sumce se vyskytuje i přirozeně. Proto se s ním je možno setkat nejen v okrasných nádržích, ale také při výlovech rybníků. Nicméně tento přirozený výskyt je minimální, neboť kvůli své zlaté barvě je nápadnější nejen v průběhu dorůstání pro predátory, ale i později si ho snadněji všimne potenciální kořist.

Oblíbené místo sumce zlatého je u dna, vyhledává úkryty – i v umělých nádržích je vhodné pro něj vytvořit útočiště z větví, pomocí roury apod. Je to typicky noční dravec, proto ze svého úkrytu typicky vyjíždí až velmi pozdě večer.

Sumec zlatý je citlivý na ektoparazity – především kožovce. Nenáročný je naopak na kvalitu vody, vyšší obsah organických látek rozpuštěných ve vody a dobře snáší i vysoké teploty vody.

Krmení sumce zlatého

Sumec zlatý je dravec, živí se živočišnou potravou – hlavně rybami. Potravou sumce zlatého krom ryb jsou: žížaly, malí ptáci (mnohdy i kachny), hlodavci. Velká tlamka dokáže pojmout i relativně velká sousta vůči své velikosti.

Při krmení sumce zlatého je třeba brát ohled na jeho noční založení a večer doplňovat potravu, kterou přes den sežraly ostatní ryby.

Sumec zlatý ve volné přírodě

Sumec zlatý je společně se sumcem velkým původním druhem na území České republiky. Lokalitami s nejvyššími počty jeho výskytu jsou Orlík, Vranov, Moravy a Dyje. Jde o stanovištní rybu, která tíhne k teplejším vodám nížinných řek, údolních nádrží i štěrkopískoven. Typicky se pohybuje při dně, v kalných vodách a vyhledává rozličné úkryty pod padlými stromy, podemletými břehy a v podobě výmolů řečiště.

Sumci zlatí pohlavně dospívají rozdílně dle pohlaví: samci mezi 3 a 4 rokem, samice mezi 4 a 5 rokem života. Vytírají se koncem květ na až června. Tření se odehrává typicky večer či v noci, ve vodě teplé 22 – 23 °C, mnohdy v dusnu před bouří. Přitom vzrůstá agresivita samců soupeřících o místa ke tření. Samice vypouští 20 – 30 tisíc jiker na kilogram své hmotnosti. Samci pak hlídají jikry i během doby inkubace.

Růst sumce zlatého

Růst sumce zlatého je rychlý, ale také závislý na úživnosti prostředí, kde se nachází. Vyhovují mu teplejší oblasti (Španělsko, Itálie, Francie). Po překročení velikosti 1 m přibírá zhruba 1 – 4 kg ročně. Dožívá se až sta let.

Objednat sumce zlaté!

---

Barevné a tvarové variace sumce zlatého