Jeseter sibiřský (Acipenser baeri)
Jeseter sibiřský (Acipenser baeri)
- 7623
- 20.4.2014
- Jeseterovité ryby
- jeseter sibiřský je také znám jako Acipenser baeri (lat.), Siberian Sturgeon (angl.) či Sibirischer Stör (něm.)
Jeseter sibiřský je velmi odolná a na chov nenáročná ryba, vhodná pro všechna zahradní jezírka a umělé nádrže. Těší se rychlému přírůstku a výborné adaptaci na přírodní podmínky České republiky.
Jeseter sibiřský má jednolité zbarvení, jež neruší ani řady kostěných štítů stejné barvy.
Jeseter sibiřský: základní vlastnosti a typické znaky
- délka: průměrná 80 – 150 cm; max. 200 cm
- hmotnost: průměrná 5 – 30 kg; max. 65 kg
Vzhled jesetera sibiřského
Jeseter sibiřský patří ke středně velký až velkým jeseterům. Má tělo robustní a válcovité, ale protáhlé – v ocasní části se výrazně zužuje. Ocasní ploutev je asymetrická: horní lalok je delší než lalok spodní. Hlava je špičatá a malá, rypec krátký a protáhlý, před ústy visí čtyři vousky. Oči jsou velké a výrazné. Prsní ploutve jsou velmi vyvinuté, hřbetní ploutev je spíše menší.
Zbarvení hřbet je tmavě namodralé až nazelenalé, boky jsou světlejší a břich je bělavé. Tělo bez šupin zdobí řady kostěných štítků na úrovni hřbetu, boků a zad. Štítky mají barvu boků, a proto nejsou tak nápadné jako u jesetera ruského. Ale jsou poměrně velké – mnohem větší než u jesetera malého.
Krmení jesetera sibiřského
Jeseter sibiřský je dravec a všežravec. Svou potravu typicky hledá v blízkosti dna. Potravu jesetera sibiřského tvoří různé druhy bezobratlých, červi, larvy hmyzu, korýši i menší rybky.
V zakrmovaných oblastech jeseteři nepohrdnou červy, žížalami, peletkami, masovými boilies – mnohdy ani kukuřicí a jinými krmivy kaprů. Přijímá jak granulovaná, tak těstovitová krmiva. Pro jesetera sibiřského jsou optimální krmné směsi s vysokým obsahem proteinů živočišného původu a max. 16 % tuku.
Jeseter sibiřský ve volné přírodě
Jeseter sibiřský se volně vyskytuje v řekách tekoucích do Severního ledového oceánu (Ob, Lena, Jenisej) a v jiných brakických vodách. V důsledku extenzivního rybolovu ho ale patrně dnes více žije v evropských umělých chovech než v sibiřských řekách.
Jeseter sibiřský pohlavně dospívá mezi 9. a 15 rokem (samec) a 16. – 20. rokem (samice). Vytírá se v období května až června při teplotách 9 – 15 °C na kamenité nebo štěrkovité dno. Počet jiker se v průměru pohybuje 420 000 kusů.
Jeseter sibiřský se na území České republiky běžně nevytírá. Jeho výskyt je omezen na místa vysazování a případné úniky při povodních. Často je doplňkem osádky soukromých rybníků. Na Slovensku jsou zaznamenané úlovky jesetera sibiřského na Dunaji. Při umělé reprodukci často vznikají kříženci jesetera sibiřského, jesetera ruského a jesetera malého.
Růst jesetera sibiřského
Jeseter sibiřský dorůstá až rozmezí 200, 250 cm a hmotnosti od 100 do 200 kg. Běžně se vyskytující jedinci mají však 20 – 60 kg a 80 až 150 cm délky. Chovaní jedinci jesetera sibiřského dosahují při pravidelném krmení v 1 roce cca 40 cm délky a 0,5 kg hmotnosti.
Barevné a tvarové variace jesetera sibiřského
